Podstatou automatizace je řízení
Procesní technika „v přírodě“
Jedním z nejzajímavějších využití automatizační techniky bylo realizováno v pavilonu hrochů a slonů v zoologické zahradě. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, je čistá a hlavně průzračná voda základem zoo. Hrochům a slonům je víceméně jedno, v čem se koupají, ale pokud by se ponořili do kalné a neprůhledné vody, návštěvníci by byli připraveni o zážitek, pro který si přišli.
Největším problémem u nového přívodu vody do nádrží bylo uzavírání armatur. Kvůli spolehlivosti a bezpečnosti byly nakonec zvoleny pneumatické pohony otevíratelné a uzavíratelné stlačeným vzduchem. Hned vedle uzávěrů byla tedy realizována výstavba kompresorů, zásobníku na stlačený vzduch, sušiček atd.
Systém byl navíc vybaven systémem naprosté centralizace všech ovládacích prvků do jednoho terminálu. Do něj se přivedou signály ze všech důležitých senzorů, jako jsou třeba senzory polohy ventilů, ovládání polohy armatur, teploty tlaky systému, průtok vody a další. Pro ještě větší ulehčení práce pak terminál může být napojen na nadřazenou řídicí jednotku, která dovoluje provádět diagnostiky a ovládání celé soustavy.
Řídicí jednotka zpracuje signály ze všech zdrojů
Nejsou to však jen čerpadla a kompresory sloních a hroších bazénků, která mohou využít koncentraci ovládacích prvků do jednoho místa. Moderní průmyslové stroje jsou schopné vykonávat stále více činností automaticky a ulehčit lidem práci. To se ale právě neobejde bez dostatečného množství senzorů, které hlídají různé fyzikální veličiny, vše samozřejmě podle účelu a činnosti, kterou stroj vykonává.
I když je naše doba už značně digitální, ne všechny informace je vhodné tak přenášet. Proto jsou platformy pro řízení strojů velmi modulární. Umožňují snadnou modifikovatelnost podle toho, na jaký stroj jsou nasazeny. Moduly umožňují měřit teplotu pomocí odporových senzorů nebo termočlánků, tlak v rozsahu od 0-10 barů nebo -1 až +1 bar.
Dále je možné určovat polohu součástek pomocí potenciometrů nebo magnetickým polem (zajímavá je například Hallova sonda vycházející z Hallova jevu). Řídicí jednotka zvládne navíc ovládat až dva manipulátory se čtyřmi osami (serva, stejnosměrné či krokové motory).
Z platformy se pak pomocí spolehlivé průmyslové sítě může předat řízení dále do různých dohledových center atp.
A o tom je vlastně i celá automatizace. Spojí se do té doby samostatné prvky do celku, nad kterým se vybuduje řízení. Celé to pak zastřeší programátor, který stroji určí chování při hodnotách, které obdrží v podobě elektrických signálů z různých senzorů. Stroje už dále fungují samostatně a personál provádí pouze údržbu a diagnostiku, jestli vše funguje tak, jak má.