Tento článek se věnuje popisu jedné zajímavé distribuce operačního systému Linux, která nese jméno  Slax. Tato distribuce je poskytována zcela zdarma. Jedná se vlastně o domácí produkt o jehož vznik se zasloužil a další vývoj se stará Tomáš Matějíček.


Tomáš Matějíček se narodil ve čtvrtek 4. října 1979 v Šumperku, vystudoval střední zemědělskou školu, šest let navštěvoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou. Během studií působil v IT firmě, kde setrval i několik let po odchodu ze školy. Nyní pracuje na plný úvazek na distribuci Slax.

Rozhovos s autorem, který udělal šéfredaktor serveru Root.cz Petr Krčmář, můžete najít zde.

Náhled do prostředí systému:

Co je to vlastně Slax?

Lidé, co znají operační systém Linux a na něm založené distribuce trochu blíže tento článek zřejmě nepřinese žádné překvapivé informace.

Slax je verzí operačního systému postaveného na základě Linux Slackware.
Tak zvané „live“ distribuce jsou dnes již docela rozšířenou formou, která může být užitečná v mnoha případech.

Live distribuce má obecně tyto možnosti použití:
První z nich jsou ti, kdo cestují bez svého vlastního PC, nebo často pracují na různých počítačích např.: škola/práce - domov – přátelé. Stačí vložit své CD nebo USB disk do počítače a můžete si tak všude užívat svého vlastního pracovního prostředí - „svůj“ systém si nesete ssebou.

Live distribuce však neposkytují takový komfort jako klasické operační systémy, ale pořád jsou levnější než notebook.

Druhou skupinou jsou začátečníci s Linuxem, kteří si bez zásahů do svédo disku v počítači chtějí vyzkoušet i některý z mnoha dalších operačních systémů. Stačí dát CD s live distribucí do mechaniky a resetovat počítač. Bez jakýchkoliv nechtěných změn na harddisku počítače si tak uživatel může vyzkoušet práci v Linuxu.

Třetí skupina lidí používá Live distribuci Linuxu jen jako možnost poslední záchrany. Stane-li se něco s Windows, tak nabootují do některé Live distribuce Linuxu a mohou tak zachránit svá data.

Čtvrtou skupinou uživatelů jsou ti hračičkové, kteří zkrátka jen tak ze zvědavosti chtějí vyzkoušet, co vlastně tvůrci té které distribuce přinášejí.

 

Čím je však Slax vyjímečný je to, že se nemusí používat na CD, ale je možné jej docela jednoduše rovnou nahrát např. na USB flash disk a po nastavení PC na start operačního systému z USB disku rovnou používat jako „plnohodnotný“ operační systém.

SLAX je vhodný jak pro linuxové experty, kteří chtějí nosit svůj Slackware všude s sebou, tak pro začátečníky, kteří jsou ochotní se učit něco nového.

Je tvořen tvořen pomocí modulů. Jednotlivé části souborového systému jsou uloženy odděleně, v komprimovaných IMG souborech. Navenek se však pro uživatele tváří jako klasické adresářové uspořádání s možností editovat libovolné části přesně tak, jako u klasické distribuce.  Přímo za běhu lze příkazem „moduse“ vložit do SLAXu další modul s libovolnou adresářovou strukturou. Po nainstalování uživatel rázem vidí adresářovou strukturu, jakou si zvolil a vše chny soubory jsou za chodu v okamžiku na svém místě.
Všechny aplikace obsažené v distribuci jsou rovněž řešeny formou modulů. Tyto moduly do distribuce vytváří samotní uživatelé znalí problematiky a umisťují je na stránky projektu.

Jak a kde se dá tento systém získat?

Nejjednodušší je přímo na stránkách tvůrce: http://www.slax.org/

Stránky jsou i částečně psány česky, tak je orientace v nich velice přehledná. Je zde možné si navybírat jednotlivé moduly aplikací dle vlastního uvážení a sestavit si tak optimální složení obsah aplikací v distribuci. Pak už jen stačí si vytvořený balíček stáhnout a zkopírovat na USB disk uživatele (samozřejmě na CD je to také možné, ale CD neumožňuje ukládání změn běžícího systému) .

Po stažení souboru ve formátu "tar" a jeho rozbalení (např. programem Winrar) se adresáře ROOT a SLAX nakopírují např na USB flash disk. Pod Windows se z USB disku spustí soubor boot/dos/slax.bat , který nastaví disk tak, aby byl bootovatelný. Nyní je vše připraveno ke spuštění systému z tohoto média, stačí jen restartovat počítač, který musí mít  v biosu nastaveno příslušné pořadí bootování (první USB disk). Více o nastavení této funkce v biosu naleznete např. zde nebo zde.

Pokud si uživatel chce do své distribuce přidat nějaké moduly ještě před jejím stažení ze stránek autora, múže tak učinit pomocí přehledného prostředí přímo na webu.

Do souboru "slax-6.1.2.tar" (přesný název se může lišit dle aktuální verze) se tak před jeho stažením přímo přidají aplikace, které si uživatel označí.

Naposledy změněno: neděle, 24. listopadu 2019, 01.40