V poválečném období znamenala hydraulika razantní nástup v podstatě do všech strojírenských oborů a sehrála nezastupitelnou roli v ovládacích systémech letadel a rychle se rozšířila i v konstrukcích zemních, stavebních a postupně i zemědělských strojů.

V pozdějších letech to byly především hydraulické mechanismy, které se uplatnily při vytváření prvních konfigurací průmyslových robotů. V souvislosti s konstrukcemi robotů se výhodně uplatnila možnost přímé realizace přímočarých pohybů s požadovanými parametry bez nutnosti zařadit mechanický transformační blok.

 

Činnost hydraulického mechanismu lze jednoduše popsat takto:

Nejdříve se energie zpravidla elektrická, u mobilních strojů energie dodaná nejčastěji vznětovým motorem přemění na tlakovou potenciální energii kapaliny, která je přes vedení a řídicí obvody přiváděna kapalinou ke spotřebiči, kde se přemění zpět na mechanickou energii a vykoná požadovanou práci.

 

řízení ruční:
schéma hydraulického obvodu

 

řízení elektrickým signálem:


Převodem a přenosem energie dochází ke ztrátám a tím ke snižování účinnosti hydraulického mechanismu. To je v posledním desetiletí také důvodem pro hledání nových, energeticky méně náročných koncepcí hydraulických systémů.

Mezi energeticky úsporné koncepce patří použití hydrogenerátoru s tlakovou regulací a takés výkonovou regulací. K úsporám vede i řešení s proměnným systémovým tlakem, který se mění podle aktuálního zatížení pohonu. Tento systém, označovaný jako load-sensing, byl nejdříve realizován hydraulicko-mechanicky a poprvé byl použit v době první ropné krize (asi před 35 lety) v mobilní technice – v zemědělských strojích. V současné době jsou rovněž známy koncepce elektrohydraulického systému load-sensing, které se uplatňují ve stacionárních hydraulických zařízeních. Další koncept, jehož předlohou je elektrická napájecí síť, je sekundární regulace, kterou lze velmi stručně charakterizovat tak, že jsou hydraulické spotřebiče připojeny na síť s tlakovou kapalinou. V síti se vesměs používá objemová regulace a při přechodu do generátorového režimu spotřebiče dodávají energii zpět do sítě.

 

Trh s hydraulickými zařízeními má v Evropě nadějnou budoucnost. Podle nedávné studie prognostické firmy Frost & Sullivan lze očekávat, že obrat v tomto průmyslovém odvětví, který v roce 2001 činil asi 5,55 mld.USD, poroste s průměrným meziročním růstem 4,3 %, který lze podle studie předpokládat i v dalších letech. Inovace, nízké ceny a intenzivní investiční aktivita dávají podnikům z tohoto odvětví reálnou naději na trvale stoupající odbyt, a to i přes silný tlak světové konkurence.
I přes rozvoj elektroniky a informačních technologií v průmyslové automatizaci zde hydraulické mechanismy stále nacházejí své místo ikdyž jsou vytlačovány elektrickými a pneumatickými pohony.

Hlavním těžištěm růstu odvětví zůstává použití hydraulických zařízení v průmyslové automatizaci a ve vybavení vozidel, přičemž zvláště silná poptávka se očekává v průmyslu stavebních strojů.
Mají však svá specifika, která se pomocí jiných druhů pohonů dají realizovat jen obtížně.

hydraulický agregát
- slouží k výrobě tlakové energie		 zubový hydrogenerátor
- srdce hydraulickéh agregátu
rotační hydromotor přímočarý hydromotor
ventily s elektrickým ovládáním elektricky ovládané rozváděče
aplikace hydrauliky:
hydraulický nýtovací systém		 aplikace hydrauliky:
výrobní linka s hydraulickým lisem
Naposledy změněno: neděle, 24. listopadu 2019, 01.39