Zejména vypracované autorem (redaktorem) předmětu pro hlavní bloky učiva – texty, prezentace, tabulky, e-learning, testy,..
Tato technologie byla vyvinuta pro zvýšení efektivnosti výroby. Je určena především pro velkosériovou výrobu s nasazením poloautomatických a automatických strojů a výrobních linek. Umožňuje mimo jiné zmenšení rozměrů součástek díky absenci drátových vývodů,zmenšení rozměrů desek plošných spojů a tím zmenšení celých výrobků.


Šandera J., Součástky pro SMT, návrh a spolehlivost DPS, Sborník BTIC a FEKT VUT Brno
Kraus A., Úvod do SMT, Amatérské rádio 3/2000
Šavel J., Elektrotechnologie, BEN Praha 2004
Wasyluk R., Elektrotechnologie, Scientia Praha 2004
Szendiuch a kol., Moderní technologie, VUT Brno 2006
Archiv autora
Přechod PN je místo mezi dvěma polovodiči typu P a typu N. Říká se mu rozhraní nebo hradlová vrstva, která propouští elektrický proud pouze jedním směrem.
Přechod PN se vytváří na polovodičových destičkách několika způsoby:
• sléváním,
• difúzí,
• epitaxním narůstáním,
• iontovou implantací.


Ižo a kol., Elektrotechnické materiály, SNTL Praha 1987

Maťátko Jan, Elektronika, Idea servis 2002

Wasyluk Rostislav, Elektrotechnologie, Scientia 2004

Häberle H. a kol., Průmyslová elektronika a informační technologie,

Europa – Sobotáles 2003

Archiv autora
Polovodičové součástky musí mít na funkčních částech kontakty, ke kterým se připojují vývody (na malých součástkách drátky nebo plíšky, na výkonových součástkách šrouby). Kontakty jsou vytvářeny metalizací polovodiče vrstvou hliníku vakuovým napařováním nebo naprašováním. Kontakty mohou být usměrňující nebo neusměrňující.


Ižo a kol., Elektrotechnické materiály, SNTL Praha 1987

Maťátko Jan, Elektronika, Idea servis 2002

Wasyluk Rostislav, Elektrotechnologie, Scientia 2004

Häberle H. a kol., Průmyslová elektronika a informační technologie,

Europa – Sobotáles 2003

Strakoš Vladimír, ONSemi R.p.R.2006

Šavel J., Elektrotechnologie, BEN Praha 2004

Wikipedia

Archiv autora
Spintronika je obor na rozhraní elektřiny a magnetismu.
Jejím cílem je (jak také název značí) konstruovat elektronická zařízení, která využívají k přenosu informace nejen náboj elektronů jako klasická elektronika, ale také i jejich spin. Spin zde představuje nový stupeň volnosti, a tedy výkonnost takového zařízení může být několikanásobně větší.


P. Cejnar, Spintronika pod lupou (1): Spinové ventily a paměti MRAM,

http://scienceworld.cz/fyzika/spintronika-pod-lupou-1-spinove-ventily-a-pameti-mram-2373

A. Fert, Vznik, vývoj a budoucnost spintroniky, Nobelovská přednáška,Československý časopis pro fyziku 59/2009

A. Fert a kol., Nová éra spintroniky, Československý časopis pro fyziku 54/2004

P. A.Grünberg, Od spinových vln ke gigantické magnetorezistenci (GMR) - a ještě dál, Československý časopis pro fyziku 59/2009

P. Němec a kol., Polovodičová spintronika a časově rozlišená laserová spektroskopie, Československý časopis pro fyziku 55/2005

L. Smrčka & P. Svoboda, Spintronika dnes a zítra, Technický týdeník TT 2/2005,      http://www.fzu.cz/~nanoteam/what/Smrcka-TT-2005-2.pdf

P.Svoboda a kol., Spinový transport v polovodičích, Československý časopis pro fyziku 55/2005

M. Verdaguer, How magnetism comes to molecules and the resulting wonderland, Royal Institution London, www.molmag.de

L. Voženílek a kol., Základy elektrotechniky I., SNTL Praha 1986

W. Wernsdorfer, Molecular Nanomagnets: towards molecular spintronics, International Journal of Nanotechnology 2010, vol. 7, str. 497


http://www.mmp.ph.qmul.ac.uk/~drew/wp-content/uploads/2008/11/artwork1.png http://www.lbl.gov/Science-Articles/Archive/sabl/2006/Jan/02-spin-drag.html

http://www.theorie.physik.uni-muenchen.de/RTN/
Tradiční magnety, které běžně potkáváme v životě, jsou tvořeny kovy nebo slitinami kovů v pevné fázi. Jde tedy o magnetické krystaly tvořené jednoduchými chemickými prvky.
Naopak molekuly jsme zvyklí považovat za nemagnetické.
Ukazuje se však, že některé molekuly vykazují silný magnetický moment se stabilní orientací, podobně jako  u pevných velkoškálových magnetů. Nazýváme je molekulárními nanomagnety. Jejich magnetizace je čistě molekulárního původu, není třeba interakce více molekul (na rozdíl od klasických magnetů, kde magnetizace je kolektivní jev souboru atomů).


L. Bogani & W. Wernsdorfer, Molecular spintronics using single-molecule magnets, Nature 2008, vol. 7, str. 179

A. Bousseksou a kol., LCC Toulouse, Angewandte Chemie, 2005, VIP paper, cover picture

J. P. Cleuziou a kol., Nature Nanotechnology 2006, vol. 1, str. 53, www.nature.com/naturenanotechnology

V. Corradini a kol., Inorganic Chemistry 2007, vol. 46, str. 4937

A. Fert, Vznik, vývoj a budoucnost spintroniky, Nobelovská přednáška, Československý časopis pro fyziku 59/2009


M. Mannini a kol., Magnetic memory of a single-molecule quantum magnet wired to a gold surface, Nature materials 2009, vol. 8, str. 194, www.nature.com/naturematerials


J. Schnack, Trends in molecular magnetism: a personal perspective, Universität Bielefeld, www.molmag.de


J. van Slageren, Introduction to molecular magnetism, Physikalisches Institut, Universität Stuttgart, www.molmag.de


M. Verdaguer, How magnetism comes to molecules and the resulting wonderland, Royal Institution London, www.molmag.de


H. Wende, Molecular magnets, How a nightmare turns into a vision, Nature materials 2009, vol. 8, str. 165, www.nature.com/naturematerials


W. Wernsdorfer, Molecular magnets, A long-lasting phase, Nature materials 2007, vol. www.nature.com/naturematerials


W. Wernsdorfer, Chemistry brings qubits together, Nature Nanotechnology 2009, vol. 4, str. 146, www.nature.com/naturenanotechnology


W. Wernsdorfer, Molecular Nanomagnets: towards molecular spintronics, International Journal of Nanotechnology 2010, vol. 7, str. 497


http://en.wikipedia.org/wiki/Single-molecule_magnet
Aby se elektrická energie získaná ve zdroji co nejvíce proměnila v užitečnou práci, je třeba,
aby její přenos ke spotřebiči byl uskutečněn při nejpříznivějším účiníku (cosφ). Toho lze
dosáhnout tím, že přívody ke spotřebiči odlehčíme od dodávky jalového výkonu Q, tj.provedeme
kompenzaci účiníku.


Pláteník V. a kol., Využití elektrické energie, SNTL Praha 1987

Voženílek L. a kol., Základy elektrotechniky II, SNTL Praha 1993

Archiv autora
Transformátory jsou netočivé elektrické stroje, které pracují na principu elektromagnetické indukce. Mění
(transformují) elektrickou energii v elektrickou energií o jiném napětí, ale s týmž kmitočtem.  Venkovní transformátory - jedná se o trojfázové vysokonapěťové transformátory různých výkonů, které napájí elektrické sítě částí obcí, měst a průmyslové objekty. Vlastní těleso transformátoru bývá uzavřeno v ocelové nádobě a ponořeno v chladicím médiu. Povrch je ofukován a ochlazován větrem.


L.Voženílek, Základy elektrotechniky II., SNTL Praha 1993
Archiv autora
Hybridní integrované obvody (HIO) jsou elektronické obvody vytvořené z diskrétních součástek (čipů). Všechny pasivní i aktivní součástky jsou integrovány na společném substrátu, nejčastěji keramické destičce, a zapouzdřeny do jediného nedělitelného celku.


Szendiuch a kol., Moderní technologie elektronických systémů, FEVUT Brno

Szendiuch a kol., Moderní technologie elektronických obvodů a systémů, FEVUT Brno

http://jirky.webz.cz/?page=katalogy-technologie-hio

Archiv autora
Litografické metody závisí na druhu záření použitého k přenosu obrazové informace na rezist a na interakci záření s rezistem. Kromě fotolitografie se používá také elektronová litografie, iontová litografie a rentgenová litografie.


Szendiuch a kol., Výroba součástek a konstrukčních prvků (VUT Brno, 2006)
Wikipedia
Archiv autora
Litografické technologie se používají při přenosu obrazových informací o topografii čipu, to je pro vytváření rozměrově definovaných funkčních oblastí (elektronických prvků) na polovodičovém materiálu. Ve většině případů je tento přenos prováděn přes vrstvu rezistu nanesenou na vrstvu substrátové desky. Nejpoužívanější metodou je fotolitografie.


Szendiuch a kol., Výroba součástek a konstrukčních prvků (VUT Brno, 2006)
Wikipedia
Archiv autora
Prezentace uvádí úplný sled technologických operací při výrobě monolitického integrovaného obvodu typu CMOS. Přibližuje nejen aplikace technologií vkládání či leptání vodivých, polovodivých či izolačních vrstev, ale také aplikace masek.


Szendiuch a kol., Výroba součástek a konstrukčních prvků
Szántó L., Integrované obvody
Archiv autora
Při výrobě elektronických obvodů se používají technologie pro vytváření spojů. K propojování prvků na čipu se používají spoje kovové nebo z polykrystalického křemíku, ale také difúzní spoje ze silně dotovaných polovodičových vrstev. Dalšími operacemi - montážními pro dokončení výroby elektronických obvodů jsou členění čipů, připájení čipu, kontaktování, pouzdření a dokončovací operace.


Ižo a kol., Elektrotechnické materiály
Szendiuch a kol., Výroba součástek a konstrukčních prvků
Szántó L., Integrované obvody
Wikipedia
Archiv autora
Při výrobě elektronických prvků se používají technologie nanášení tenkých a tlustých vrstev vakuovým napařováním, vakuovým naprašováním, chemickým nanášením a epitaxním růstem. Tyto technologické postupy mají své varianty.


Šavel J., Materiály technologie a výroba v elektronice a elektrotechnice
Szendiuch a kol., Výroba součástek a konstrukčních prvků
Szántó L, Integrované obvody
Wikipedia
Archiv autora
Základními technologickými operacemi při výrobě polovodičových elektronických prvků jsou oxidace křemíku, difúze příměsí do základního materiálu, iontová implantace a leptání vrstev materiálu. Každý z technologických procesů má několik možných variant.


Ižo a kol., Elektrotechnické materiály
Strakoš V., PN přechod, dioda
Szendiuch a kol., Výroba součástek a konstrukčních prvků
Szántó L., Integrované obvody
Wikipedia
Archiv autora
Křemík slouží jako základní materiál pro výrobu polovodičových součástek. Získává se z křemene, ten však musí podstoupit poměrně složité technologické procesy, než se z něj stane křemík pro výrobu polovodičových součástek. Z velmi čistého polykrystalického křemíku se vyrobí monokrystal, z něhož jsou teprve základní desky polovodičových prvků.


www.wikipedia.cz
J.Hassdenteufel a kol., Elektrotechnické materiály, SNTL Praha 1967
M.Ižo a kol., Elektrotechnické materiály, SNTL Praha 1987
V.Poulek a kol., Konstrukce a výroba fotovoltaických článků, Elektro 3/2010
Měď a hliník nelze spolu jednoduše spojovat, neboť díky svým elektrickým potenciálům vytváří mezi sebou elektrický článek. Ten pak vede k destrukci spoje a vzniku nebezpečných stavů. Proto je nutno tyto dva kovy spojovat prostřednictvím spojek.


www.wikipedia.cz
J.Hassdenteufel a kol., Elektrotechnické materiály, SNTL Praha 1967
M.Ižo a kol., Elektrotechnické materiály, SNTL Praha 1987                                     
Časopis Elektro 11/2009, Správné spojování hliníku a mědi
Časopis Elektro 3/2010, Jan Hájek, Blesková válka
Archiv autora
Hromadná výroba polovodičových prvků, zejména integrovaných obvodů, využívá jako základní materiál desku monokrystalického křemíku. Na její ploše umožňuje právě litografie hromadnou výrobu těchto prvků.


Ižo a kol, Elektrotechnické materiály
Szántó L., Integrované obvody
Szendiuch a kol., Výroba součástek a konstrukčních prvků
Wikipedia
Archiv autora
V některých případech běžné elektrické a elektronické spoje nemusí vyhovovat požadavkům na životnost a mechanickou či klimatickou odolnost. Zde se pak musí použít spoje ovíjené, které tyto vlastnosti zaručují.


Archiv autora
Archiv ing.A.Rachůnek, SŠ-COPT Kroměříž
wikipedia
Kovové vodiče jsou ve velké míře nahrazeny optickými vodiči. Důvodem je velká spolehlivost a životnost, odolnost proti klimatickým a jiným rušivým vlivům, možnost jednoduchého galvanického oddělení a nízká hmotnost včetně miniaturizace.


Myslík a kol.: Optoelektronika
Šavel J.: Elektrotechnologie
Wasyluk R.: Elektrotechnologie
Stibor P.: Jednovidová optická vlákna, Elektroinstalatér č. 1/2010
Pužmanová R.: Zaostřeno na optiku, Elektrotechnický magazín  č. 11 - 12 / 2009
Haberle a kol.: Průmyslová elektrotechnika a informační technologie
Wikipedia
Archiv autora
Elektrolumuniscenční dioda - LED - je nejrozšířenějším polovodičovým zdrojem světla. Barva jejího světla závisí na materiálovém složení základního polovodivého materiálu LED. Její správná činnost závisí na vhodném procházejícím proudu. LED se stále více prosazuje v nízkoenergetických svítidlech. V budoucnu se očekává velký význam OLED.


Myslík a kol.: Optoelektronika
Šavel J.: Elektrotechnologie
Wasyluk R.: Elektrotechnologie
Müller F.: Technologie LED, Elektroinstalatér č. 2,5/2010
Maťátko: Elektronika
Haberle a kol.: Průmyslová elektro-
technika a informační technologie
Wikipedia
Archiv autora
V elektrotechnice potřebujeme nejen materiály dobře vodivé, ale i takové, jejichž vodivost je malá, mají velký odpor. Tuto podmínku nám však nesplňují běžně používané kovy. Materiály s vysokou hodnotou rezistivity získáváme sléváním více kovů v různém poměru ve slitině. Tyto pak nazýváme odporové, jejich rezistivita bývá řádově 10krát až 100krát větší než rezistivita elektrovodné mědi


www.wikipedia.cz
J.Hassdenteufel a kol., Elektrotechnické materiály, SNTL Praha 1967
M.Ižo a kol., Elektrotechnické materiály, SNTL Praha 1987
L.Voženílek a kol., Základy elektrotechniky, SNTL Praha 1986                                   
Archiv autora
Materiál seznamuje s nejčastější technologií provedení ochrany fotovoltaické elektrárny. PV elektrárny jsou postaveny na velkých plochách a je zde velká pravděpodobnost zásahu bleskem. Jeden úder blesku  způsobí minimálně statisícové škody. Pro dokonalé ochránění všech částí je proto nutná nejen instalace hromosvodů, ale také přepěťových ochran.


časopis Elektro č. 10/08, 2/09, 10/09, 3/10, 5/10, 10/10
časopis Elektrotechnický magazín č. 1/09, 11-12/09, 2/10
časopis Elektroinstalatér č. 1/10, 3/10, 5/10
Prezentace seznamuje se skutečným provedením a propojením elektrických částí stejnosměrné a střídavé strany PV elektrárny.


Elektrotechnický magazín č. 2 a 3/2010
www.zginvest.cz
foto: ing.F.Stoklasa
Materiál se zabývá technologií provedení elektrické části fotovoltaické elektrárny. Přibližuje skladbu stejnosměrné a střídavé části elektrického obvodu PV elektrárny od PV panelu po transformátor.


www.q-cells.com
www.zginvest.cz
www.fvsolarnipanely.cz
www.trafo.cz
www.s-fotovoltaika.cz
www.solarnipanely.cz
www.akademon.cz
www.elektrika.cz
www.eatonelektronika.cz
www.weidmüller.cz
www.conergy.cz
www.sma-czech.com
Časopisy:
Elektro 10/2008; 10/2009; 2,3,10/2010
Elektroinstalatér 1,5/2010
Etm 1,11-12/2009; 2,3/2010
Foto: ing.Stoklasa F.
Prezentace dokumentuje výstavbu mechanické části fotovoltaické elektrárny


Elektrotechnický magazín č. 2 a 3/2010
www.zginvest.cz
foto: ing.F.Stoklasa
Fotovoltaická  elektrárna pro dodávky větších výkonů se staví „na zelené louce“. Kotvení nosné konstrukce se provádí podle místních podmínek. Konstrukce nese tíhu PV panelů, ale také tíhu sněhu a odolává náporům větru.


www.q-cells.com
www.zginvest.cz
www.fvsolarnipanely.cz
www.trafo.cz
www.s-fotovoltaika.cz
www.solarnipanely.cz
www.akademon.cz
www.elektrika.cz
www.eatonelektronika.cz
www.weidmüller.cz
www.conergy.cz
www.sma-czech.com
Časopisy:
Elektro 10/2008; 10/2009; 2,3,10/2010
Elektroinstalatér 1/2010
Etm 1,11-12/2009; 2,3/2010
Technický týdeník 11/2010
Foto: ing.F.Stoklasa
Do fotovoltaických panelů se jednotlivé články skládají v sériově-paralelní kombinaci, aby poskytovaly žádané stejnosměrné napětí a výkon. Z panelů se pak skládají libovolně velká pole. Tato prezentace ukazuje postup výroby nejběžnějších křemíkových panelů.


www.q-cells.com
Elektrotechnický magazín č. 11-12/2009
Elektro č. 3/2010
Do fotovoltaických panelů se jednotlivé články skládají v sériově-paralelní kombinaci, aby poskytovaly žádané stejnosměrné napětí a výkon. Z panelů se pak skládají libovolně velká pole. Maximální výkon záleží především na velikosti celkové plochy PV článků, tedy na velikosti panelů. Zatím se v praxi využívá především panelů s křemíkovými články. Současný vývoj se ale ubírá čím dál víc ve směru tenkovrstvých technologií.


www.q-cells.com
www.zginvest.cz
www.fvsolarnipanely.cz
www.trafo.cz
www.s-fotovoltaika.cz
www.solarnipanely.cz
www.akademon.cz
www.elektrika.cz
www.eatonelektronika.cz
www.weidmüller.cz
www.conergy.cz
www.sma-czech.com
Časopisy:
Elektro 10/2008; 10/2009; 2,3,10/2010
Elektroinstalatér 1,5/2010
Etm 1,11-12/2009; 2,3/2010
Technický týdeník 11/2010
Fotovoltaický článek (PV článek) je plošná polovodičová součástka.Základem křemíkových PV článků jsou destičky příčně nařezané z polykrystalického nebo monokrystalického ingotu čistého křemíku.Mimo těchto propracovaných technologií křemíkových článků jsou neustále zkoumány nové a nové polovodivé sloučeniny, které by měly ještě výhodnější vlastnosti.


www.q-cells.com
www.zginvest.cz
www.fvsolarnipanely.cz
www.trafo.cz
www.s-fotovoltaika.cz
www.solarnipanely.cz
www.akademon.cz
www.elektrika.cz
www.eatonelektronika.cz
www.weidmüller.cz
www.conergy.cz
www.sma-czech.com
Časopisy:
Elektro 10/2008; 10/2009; 2,3,10/2010
Elektroinstalatér 1/2010
Etm 1,11-12/2009; 2,3/2010
Technický týdeník 11/2010
Fotovoltaika využívá fotovoltaického jevu a fotovoltaického článku. Jednoduše lze říci, že fotovoltaika je soubor prvků, díky kterým lze přeměnit energii sluneční na energii elektrickou. Fotovoltaický článek (PV článek) je plošná polovodičová součástka, přeměňující sluneční energii na elektřinu. Jako polovodič je zpravidla využíván křemík ve formě monokrystalické, polykrystalické i amorfní.


Libra.M. – Poulek.V.: Konstrukce a výroba PV článků, Elektro 3/2010
Bechník B.: Fotovoltaika v České republice, Elektroinstalatér 3/2010
Szendiuch I. a kol.: Moderní technologie elektronických obvodů a systémů, VUT Brno 2006
Solartrainer Junior, Dokumentace k lab.přístroji, COPT Kroměříž
www.s-fotovoltaika.cz
www.akademon.cz
www.solární-panely.cz
www.wikipedia.cz
V elektrotechnice se nejvíce k pájení součástek používají měkké pájky, které sice mají menší mechanickou pevnost, ale jejich teplota tavení neohrožuje funkci a životnost pájených součástek, spotřeba energie k tavení je nižší než u obou čistých kovů a jejich cena je ekonomicky přijatelná. Po dlouhá desetiletí se používaly pájky olovnaté, v současné době se přechází na pájky bezolovnaté.


Pájení a bezolovnaté pájky (Doc. Ing. Ivan Szendiuch, Csc., VUT Brno)
Plošné spoje, materiály, pájený spoj a pájení (Ing. Jiří Starý, Ph.D., VUT Brno)
Bezolovnaté pájení – přednáška Brno (P.Gábriš, Panasonic Plzeň)
Průmyslová elektronika a informační technologie (Heinz Häberle a kol., Europa Sobotáles)
Elektrotechnologie pro školu a praxi (R.Wasyluk, Scientia)
Fotony a elektrony jsou nejfrekventovanější částice v elektrotechnice. Článek přibližuje vlastnosti fotonu a poukazuje na rozdíly mezi fotonem a elektronem.


www.wikipedia.org
www.wikimedia.org
Foton, Mgr.I.Stoklasová,PhD.
Názorný postup výroby procesoru s využitím grafiky stejnojmenného článku z CHIP 02/2010.


článek Jak vzniká procesor - CHIP 02/2010