Říká se, že někdo má určitý životní styl, ale co vlastně znamená označení životní styl? Když v internetovém vyhledávači zadáte heslo „životní styl“, tak se vám vyhledají stránky s obsahem: bydlení, cestování, hobby, zahrada, volný čas, sport… Je velmi těžké přesně definovat pojem životní styl, neboť je velmi široký. Přeci jen tu lze uvést encyklopedickou definici: životní styl jsou vyhraněné typické formy chování lidí ve společnosti. Vzniká z životního způsobu člověka a představuje jeho formální a estetickou stránku.

Současný převládající životní styl se do značné míry podílí na vzniku a vývoji chronických neinfekčních onemocnění. Mezi tato onemocnění patří v první řadě onemocnění kardiovaskulární (srdečně cévní), nádorová a metabolická. Nejvýznamnější rizikové i ochranné faktory jsou u těchto onemocnění velmi podobné. Základem prevence, ale i léčby, kardiovaskulárních i nádorových onemocnění je omezení zdravotních rizik životního stylu, zejména v oblasti výživy, kuřáctví, tělesné aktivity. Nejdůležitější je ovlivnitelnost těchto faktorů a přitom značná síla jejich předpokládaného vlivu.

Vhodným uplatněním faktorů životního stylu by bylo možno zabránit až 80 % předčasných úmrtí na kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Rizikové faktory působí na zdraví společně, jsou mezi nimi významné vazby a vyžadují změnu v chování každého jednotlivce komplexně. Hladinu individuálního rizika lze zjistit. Analýza těchto rizik umožňuje doporučit optimální změny ve výživě. A o jaké rizikové faktory se jedná? Každý asi tuší, že mezi hlavními faktory bude alkohol, drogy, kouření. Řadíme sem i nedostatek pohybu, výživu, tu nezdravou především a v neposlední řadě nadváhu, respektive obezitu.

Alkohol

Spotřeba alkoholu v ČR se pohybuje kolem 10 litrů 100% alkoholu a v 90. letech se zvyšovala. Podobně nepříznivě se zvyšovaly i ukazatele týkající se spotřeby alkoholu a výskytu opilosti u dětí a dospívajících a další relevantní ukazatele. Tento trend kontrastuje s vývojem v západoevropských zemích, ale i např. v Polsku, kde spotřeba alkoholu klesala, nebo se alespoň stabilizovala. Nadměrný konzum alkoholu má kromě sociálních důsledků vliv na riziko úrazů, na některé druhy zhoubného bujení a výskyt nervových a dalších nemocí. Spotřeba alkoholu na osobu by neměla přesáhnout 6 litrů za rok a u osob mladších 15 let by měla být nulová.

Drogy

Výskyt rizikového užívání návykových látek je v ČR zejména u dospívajících a mladých dospělých vysoký i v porovnání s okolními zeměmi a zeměmi západní Evropy. Celkem běžný je výskyt konzumace tzv. měkkých drog od marihuany a až k různým tanečním drogám, konzumovaných příležitostně na víkendových akcích. Závažnějším problémem je závislost na drogách tvrdých. Tato závislost má tak devastující účinky nejen na organismu, ale i n asociálním postavení konzumentů a vede mnohdy k fatálním následkům. Značná je také spotřeba tlumivých léků (léky proti bolestem, hypnotika), jejichž neindikované užívání s sebou přináší škody ekonomické i zdravotní, včetně např. rizik v dopravě.

Kouření

Kouření cigaret způsobuje rozsáhlá poškození zdravotního stavu obyvatelstva, zejména zvýšení výskytu nemocí srdce a cév, nemocí dýchacího ústrojí, a je hlavní příčinou rakoviny plic a jiných zhoubných nádorů. Vysoká je prevalence kuřáků především v populaci dospívajících a mladých dospělých do 34 let (20 % patnáctiletých, z toho 22 % chlapců a 18 % dívek, kouří alespoň jednu cigaretu týdně), nízká úroveň ochrany nekuřáků před tabákovým kouřem v prostředí, zejména dětí předškolního a školního věku, vysoká prevalence fatálních i nefatálních následků kouření, vyšší úroveň úmrtnosti na nádory související s kouřením v porovnání s ostatními státy. Kouření je nejen vážné zdravotní riziko, ale také společensky nevhodné chování.

Nedostatek pohybu

Více než polovina české populace nesplňuje doporučovanou úroveň pohybové aktivity. Nedostatek středně intenzivní pohybové zátěže způsobuje časté vady držení těla, podílí se na vzniku mnoha chronických neinfekčních onemocnění (obezity, kardiovaskulárních nemocí, diabetu, osteoporózy aj.), které postihují značný počet lidí produktivního věku a jsou častou příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Výživa

Na neuspokojivém zdravotním stavu se významně podílela a dosud podílí nevhodná skladba výživy (nadměrný energetický přívod, převaha živočišných tuků, jednoduchých cukrů, soli, stále ještě nedostatečná konzumace vlákniny, zeleniny a ovoce), i když v posledních letech došlo ke změnám ve spotřebě potravin, které je možno pokládat za pozitivní. Současný stav výživy populace v ČR není, přes některá zlepšení, uspokojivý. Zatímco doporučené dávky potravin jsou v ČR prakticky dodrženy u cereálií, spotřeba zeleniny je pouze asi na 60 % doporučení, spotřeba ovoce asi na 65 % doporučení a mléka asi na 60 % doporučení. Spotřeba masa je asi o 20 % vyšší  než je doporučená. Vhodné potraviny dokáží snížit riziko mnoha chorob.

Nadváha a obezita

V ČR je obezitou postiženo asi 25 procent žen, 22 procent mužů a nadváha obecně představuje potíž pro více než 50 procent populace středního věku. Vzestup výskytu obezity byl zejména v poslední dekádě minulého století velmi výrazný, je prokázán ve většině ekonomicky vyspělých zemí. Chronická onemocnění, u nichž je základní příčinou právě obezita, způsobila ve světě 60 % z 56, 5 miliónů hlášených úmrtí.

Naposledy změněno: neděle, 24. listopadu 2019, 00.53