Začlenění české společnosti do evropských struktur je do značné míry podmíněno jazykovými znalostmi české populace. Rozšiřování znalosti cizích jazyků je považováno v současnosti za velmi důležité. Požadavky multikulturality a vícejazyčnosti, studijní pobyty v zahraničí i mezinárodní kontakty staví výuku cizích jazyků již v rámci školského vzdělávacího systému na přední místo. Podle empirického sociologického výzkumu jazykových znalostí v rámci grantu MŠMT ČR "Mladá generace na počátku integrace české společnosti do evropských struktur"a v rámci grantu MK ČR "Informatizace české společnosti v kontextu globalizace a evropské integrace" je v české populaci ve větší míře rozšířena znalost tří světových jazyků: angličtiny, němčiny a ruštiny. Znalost francouzštiny, španělštiny a dalších jazyků se ukázala jako okrajová.

Jaké byly a jsou vývojové trendy osvojování si německého jazyka?

Od počátku 90. let až do roku 2002 stoupala pozornost věnovaná německému jazyku. Zájem o němčinu vycházel z několika faktorů:

1. Koncept vícejazyčnosti začal být uplatňován velmi brzy po roce 1989. Jazykové vzdělávání bylo podporováno nejvyššími státními orgány, které vytvářely příznivé podmínky pro zařazení němčiny jako prvního nebo druhého cizího jazyka na 1. a 2. stupeň základních škol. Ve středních školách probíhala výuka pod vedením kvalifikovaných učitelů už dávno.

2. Aprobace učitelů německého jazyka v základních i středních školách byla v 90. letech velmi dobrá a  dosud je často mnohem lepší než aprobovanost učitelů anglického jazyka. Byla a je kvalitně zabezpečována pedagogickými a filozofickými fakultami formou denního i dálkového studia. Učitelům s aprobací ruského jazyka byly v minulosti nabízeny různé formy rekvalifikačního a doplňkového studia.

3. Doplňkové kurzy a metodické semináře (JAME, JARO, MEJA, PHARE aj.) především pro neaprobované učitele na 1. a 2. stupni ZŠ zabezpečovala a garantovala zpočátku pedagogická centra, později NIDV. Nejvýznamnějšími byly:

JAME – tříletý cyklus jazykově-metodických kurzů probíhal v letech 2003 – 2004 a zúčastnilo se ho asi 4500 neaprobovaných učitelů cizích jazyků, především vyučujících na 1. stupni.

Brána jazyků – program "Rozvoj specifických kompetencí pedagogických a odborných pracovníků ve školství za účelem zkvalitňování vzdělávání v ZŠ" byl garantován NIDV, proškoleno bylo celkem asi 5 000 učitelů v letech 2005 – 2007.

MEJA – rozvojový program metodické a jazykové přípravy MŠMT byl určen učitelům 1. stupně ZŠ bez odborné kvalifikace pro výuku cizích jazyků. Byl realizován také NIDV ve dvou cyklech v letech 2006 – 2008. Zúčastnilo se asi 2 000 učitelů.

Takto získaná aprobace učitelů NJ postupně vyprchávala a dnes pozbývá významu, protože prvním cizím jazykem ve většině základních škol se stala angličtina.

4. Učební pomůcky a učebnice byly a jsou dobře připraveny a je jich ve školách dostatek.

5. Velmi dobrá úroveň dalšího vzdělávání učitelů německého jazyka byla od počátku nabízena řadou institucí a dotována státem (pedagogická centra, střediska služeb školám, NIDV, nakladatelství aj.). Goethe Institut organizoval a dosud organizuje stipendijní pobyty pro učitele, výměnné programy, další vzdělávání pro multiplikátory, odborné a metodické semináře a další akce. Svoji nemalou roli v oblasti dalšího vzdělávání sehrává už několik let i Spolek germanistů a učitelů němčiny SGUN se svou nabídkou seminářů, odborným časopisem a dalšími aktivitami.

Se vstupem do nového tisíciletí začíná zájem o němčinu opadat. Angličtina se dostává na 1. místo při volbě cizího jazyka, i když aprobovanost učitelů anglického jazyka této skutečnosti nenahrává. Němčina obsazuje 1. místo jako další cizí jazyk. Tuto skutečnost potvrzuje i Sonda maturant 2009, která za posledních 11 reformních let zaznamenala masivní přesun od němčiny k angličtině. Zatímco v roce 1998 si němčinu vybralo 37 % žáků, v roce 2009 to už bylo jen 23 %.

Ze zobecněných poznatků České školní inspekce je však naopak patrné, že mezi hlavní cíle kurikulární reformy patří domluvit se jedním, postupně pak dvěma cizími jazyky.

S tvorbou školních vzdělávacích programů přichází možnost jednotlivých škol profilovat se na poli výuky cizích jazyků. Většina škol nabízí jako první cizí jazyk angličtinu od 3. třídy a němčinu jako 2. cizí jazyk, volitelně od 7. nebo 8. třídy. Jiné jazyky jsou méně časté.

Je současná situace pro výuku němčiny příznivá?

Školy mají možnost spolupráce s partnerskými školami v Německu a Rakousku, našimi nejbližšími západními a jižními sousedy, v rámci mezinárodních evropských programů.

Exkurze do Vídně, Drážďan a Berlína jsou součástí mnoha projektových dnů a exkurzí škol v příhraničních i dalších oblastech. Žáci mají možnost živě komunikovat německy a zpětnou vazbou zjišťovat úroveň svých dovedností. Němčinu by mohli velmi dobře uplatnit, ale bohužel …

Můžeme motivaci k volbě jazyka nějak ovlivnit?

Můžeme, uvádíme tedy 10 důvodů, proč se učit německy tak, jak je uvedlo nakladatelství Hueber, které se neutěšeným stavem intenzivně zabývá:

1. Němčina je mateřským jazykem přibližně 100 milionů obyvatel, a tedy nejrozšířenějším jazykem v Evropě.

2. Němčina je jazykem našich sousedů. V německy mluvících zemích je mnoho turisticky atraktivních cílů a v mnoha školách se nabízejí výměny žáků, které jim dovolují cestovat i bez rodičů.

3. Němčina je jazykem vědy a výzkumu (2. nejdůležitějším po angličtině). Každá 10. kniha na světě je vytištěna německy.

4. Němčina je jazykem kultury a umění, ať už se jedná o literaturu, hudbu nebo film.

5. Učíme-li se cizí jazyk, lépe poznáváme svůj vlastní. O němčině to platí více než o jiných jazycích, neboť čeština převzala v průběhu staletí, kdy mnoho mluvčích v českých zemích mluvilo oběma těmito jazyky, mnoho výrazů (vyskytují se nejvíce v obecné češtině).

6. Německá ekonomika je nejsilnější v Evropě a česká ekonomika je s ní silně provázaná. Německo je naším nejdůležitějším obchodním partnerem.

7. Znalost němčiny vedle angličtiny přináší výhody na pracovním trhu, ať už se jedná o profese v oboru služeb (cestovní ruch) nebo využití jazyka v obchodním styku.

8. V roce 2011 skončí přechodné období a Německo a Rakousko pravděpodobně otevřou své pracovní trhy i pro obyvatele ČR. I krátkodobý pracovní pobyt v některé z německy mluvících zemí přináší cenné zkušenosti a zlepšuje vyhlídky na domácím pracovním trhu.

9. Žáci zpravidla začínají angličtinou jako 1. cizím jazykem a pokud zvolí jako 2. cizí jazyk němčinu, najdou v ní řadu podobností, neboť se jedná o příbuzné jazyky.

10. Německo poskytuje pro studenty řadu stipendií (např. Bosch-Stiftung), které je poměrně snadné získat. Využití takového stipendia znamená cenné zkušenosti.

Znalost cizích jazyků se v řadě profesí stává nezbytností. Stále se i na českém pracovním trhu rozšiřuje podíl pracovních míst vyžadujících znalost němčiny.

Naposledy změněno: neděle, 24. listopadu 2019, 00.03