Výukové materiály

Poválečná obnova Československa již byla výrazně ovlivněna Sovětským svazem a rostoucí pozicí KSČ na politické scéně. V roce 1948 se KSČ dostala k moci a vytvořila z Československa totalitní stát začleněný do struktur východního bloku (Varšavská smlouva, RVHP. Po neúspěšném pokusu o reformu v roce 1968 a následném období normalizace se režim zhroutil v roce 1989.


Mgr. Petr Šiška

Důsledky 2. světové války pro Československo byly zcela zásadní – válka si vyžádala 360 000 obětí (220 000 Židů), převážně z řad vězňů koncentračních táborů. Republika utrpěla značné materiální škody a přišla o část svého území – Podkarpatská Rus byla připojena k SSSR. Zásadně se změnila zahraničněpolitická orientace Československa, což po roce 1948 vedlo k nastolení totalitního komunistického režimu.


Mgr. Petr Šiška

22.6. 1941 napadla německá vojska bez vyhlášení války území Sovětského svazu    (tzv. plán Barbarossa). Hitler tak porušil pakt o neútočení a otevřel boje na východní frontě.


Mgr. Petr Šiška

Hospodářská i politická situace poraženého Německa byla velmi obtížná. Přesto se dařilo v období tzv. výmarské republiky (1919-33) udržet demokratický charakter státu. NSDAP získala výraznější vliv až díky hospodářské krizi. V lednu 1933 byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem. Prakticky ihned začalo upevňování totalitní moci nacistů.


Mgr. Petr Šiška

I v období první republiky se musela tehdejší politická scéna vyrovnávat s extremismem. V roce 1923 byl po atentátu na ministra financí A. Rašína přijat zákon na ochranu republiky. V roce 1929 byl za velezradu odsouzen poslanec Hlinkovy l`udové strany Vojtěch Tuka. Po nástupu A. Hitlera k moci v roce 1933 zesílila aktivita německých stran i Hlinkovy strany, které prosazovaly národní autonomii.Situace se vyhrotila po březnovém anšlusu Rakouska v roce 1938. Na sjezdu SdP byl formulován tzv. karlovarský program obsahující požadavky autonomie německého obyvatelstva v pohraničí. Hitler zároveň vypracoval plán útoku na Československo – tzv. Fall Grün.


Mgr. Petr Šiška

Prvotním problémem, se kterým se musela vypořádat vláda nově vzniklého Československa bylo zajištění jeho územní celistvosti. Následovala nutná konsolidace v oblasti hospodářské – v roce 1919 došlo k měnové reformě a oddělení měny a byla provedena pozemková reforma. Politický život v období 1. republiky od počátku komplikoval fakt, že Československo bylo mnohonárodnostním státem. Češi a Slováci, kteří byli chápáni jako příslušníci jednotného československého národa, tvořili 65 % obyvatelstva. Dále v republice žilo 23% Němců, 5,5% Maďarů a 3,5% Rusínů. Zbytek tvořili Židé, Poláci a ostatní národnosti.


Mgr. Petr Šiška

Rusko  patřilo ve 2. polovině 19. století k evropským velmocem, zejména díky své ohromné rozloze a početné armádě. Přetrvávající feudální charakter ekonomiky, tvrdý panovnický absolutismus – tzv. samoděržaví  a odpor Velké Británie vůči rozšiřování ruského vlivu na úkor Turecka však odsouval Rusko do pozice druhořadé velmoci. V období 1914 – 1916 ztratila ruská armáda přes 2 miliony mužů, další 2 miliony padly do zajetí, aniž bylo dosaženo významnějších úspěchů. V Rusku se opět projevil nedostatek potravin, rostla nespokojenost s válkou i panujícím režimem. Výsledkem byly revoluce v roce 1917 - demokretická březnová a bolševická listopadová.


Mgr. Petr Šiška

Na východní frontě proti sobě stálo Rusko a vojska Ústředních mocností.Obrovská ekonomická zátěž a značné lidské ztráty ruské armády však vyvolávaly čím dál větší nespokojenost, která vyvrcholila revolucemi v roce 1917.3.3.1918 uzavřela nová ruská vláda s Německem separátní mír.Vzhledem k nutnosti válčit na dvou frontách zvolilo Německo na západní frontě taktiku „bleskové války“.  Její neúspěch přinesl přechod k poziční – zákopové – válce. Změnu přinesl až vstup USA do války v dubnu 1917.11.11.1918 Německo kapitulovalo, což znamenalo konec 1. světové války.


Mgr. Petr Šiška

Průmyslová revoluce byla obdobím přechodu od manufakturní výrobě k výrobě tovární, v oblasti společenských vztahů pak znamenala konec feudalismu a přechod ke kapitalismu. Vědecko- technická revoluce je další fází průmyslové revoluce. Jejími základními rysy jsou uplatnění nejmodernějších vědeckých poznatků ve výrobě – především elektřiny a spalovacích motorů – a koncentrace výroby a kapitálu.


Mgr. Petr Šiška

V roce 1849 abdikoval král Karel Albert ve prospěch svého syna Viktora Emanuela II.Jeho cílem bylo za podpory Francie porazit Rakousko a sjednotit Itálii v podobě konstituční monarchie.Na jaře 1860 došlo k povstání na Sicílii, do jehož čela se postavil Giuseppe Garibaldi.V březnu 1861 došlo k vyhlášení Italského království. Prusko stále usilovalo o sjednocení Německa, nikoli však zdola – parlamentní cestou, ale „ krví a železem“. Prusko- rakouská válka v roce 1866 byla rozhodujícím střetnutím o vliv v Německu. V lednu 1871 bylo ve Versailles vyhlášeno sjednocení Německa a vznik císařství.


Mgr. Petr Šiška

Po porážce Napoleona a skončení Vídeňského kongresu se rakouská politika orientovala především na udržení stávajícího stavu.Podle kancléře K.W. L. Metternicha hovoříme o tzv. metternichovském absolutismu.Přestože se české země propracovaly na čelní místo rakouské monarchie v hospodářské oblasti, národní, politická a kulturní situace se spíše zhoršovala. Centralizační a germanizační snahy odstartované v období osvícenského absolutismu byly ještě zostřeny.Přesto již v poslední čtvrtině 18. století je zahájen proces národního obrození, který znamená formování moderního českého národa.


Mgr. Petr Šiška

Po neúspěchu revoluce v roce 1848 a nástupu Františka Josefa I. (1848-1916) na trůn zaujala rakouská politika konzervativní pozice. Ty se výrazně prohloubily v době tzv. bachovského absolutismu (1851-59). Císař Říjnovým diplomem  přislíbil zavedení ústavy a federalizaci říše. Po porážce Rakouska v prusko- rakouské válce  byl císař nucen přijmout opatření vedoucí ke stabilizaci říše. Obával se především tlaku Maďarů a proto souhlasil s tzv. rakousko- uherským vyrovnáním. Česká politická reprezentace odmítla dualistické uspořádání.Císař se obával nového střetnutí s Pruskem a zároveň si uvědomoval ekonomický význam českých zemí, proto souhlasil s jednáním o rakousko - české vyrovnání. Plánované vyrovnání vyvolalo prudký odpor německých i uherských politiků a po následných protestních akcích císař od vyrovnání odstoupil.


Mgr. Petr Šiška

Vojenskou kariéru Napoleona Bonaparta (1769-1821) odstartovala velká francouzská revoluce. V roce 1793 se v pouhých 24 letech stal generálem. V roce 1799 provedl státní převrat, po němž nahradili direktorium v čele Francie tři konzulové. V roce 1802 se pak nechal jmenovat doživotním konzulem a v roce 1804 císařem.


Mgr. Petr Šiška

Po nástupu Ludvíka XVI. (1774-1792) na trůn se naplno projevily všechny slabiny absolutistického státu. Velmocenské postavení Francie bylo udržováno prostřednictvím rozsáhlé a nákladné armády.Francouzská ekonomika byla stále postavena na feudálním zemědělství (na venkově žilo asi 80% obyvatel), průmysl prakticky neexistoval.Veškerá daňová zátěž ležela na tzv. třetím stavu, který tvořilo 97% obyvatel Francie, především však těch méně majetných a politicky bezprávných.


Mgr. Petr Šiška

V období pozdního středověku (16.století) měla většina evropských států charakter stavovské monarchie. Vlivem reformace stoupla autorita panovníků, kteří se zároveň stali nejvyššími představiteli národních protestantských církví. Tím se otevřela cesta k panovnickému absolutismu, který ještě prohloubila třicetiletá válka. Veškerá moc soustředěná  v rukou panovníka opírajícího se o stálou armádu a byrokratický aparát znamenala mnohem efektivnější řešení krizových situací.


Mgr. Petr Šiška

Po skončení třicetileté války za vlády Ferdinanda III. (1637-57) dále pokračoval proces rekatolizace. Stavovský charakter státu byl potlačen, navíc panský stav představovala především cizí šlechta loajální vůči Habsburkům. Velká část rytířského stavu a měšťanů z náboženských důvodů emigrovala. Tím se otevřela cesta k postupné centralizaci státu na bázi absolutistické vlády.


Mgr. Petr Šiška

Za vlády císaře Matyáše I. došlo k prohloubení a vyostření rozporů mezi panovníkem a stavy. Porušování Majestátu, protežování katolické šlechty v nejvyšších úřadech i prosazení Ferdinanda II. Štýrského na český trůn v roce 1617 vyvolávaly ve stavovské obci protihabsburský odpor.


Mgr. Petr Šiška

Kostnický a basilejský koncil sice vyřešily papežské schizma a částečně i roztržku s husitským hnutím, nepodařilo se jim ovšem odstranit množství negativních jevů, jako byly svatokupectví, korupce, hromadění majetku a zasahování do politických záležitostí. Výrazně tak zesílily hlasy volající po nápravě – reformě – církve, která se vzdálila svému původnímu poslání.


Mgr. Petr Šiška

V průběhu stěhování národů se na naše území dostaly kmeny Slovanů. Na obranu proti Avarům  a výbojům franské říše došlo k vytvoření kmenového svazu – tzv. Sámovy říše.Prvním skutečným státem na našem území se stala Velkomoravská říše.Velkomoravská říše  podlehla kolem r. 906 nájezdům Maďarů.
Mocenské centrum se tak přesunulo do Čech. Do popředí se dostala dynastie Přemyslovců.


Mgr. Petr Šiška

14. a 15. století s sebou přinášejí určitou krizi středověké společnosti, způsobenou jak vlivy ekonomickými ( pokles cen zemědělských výrobků, úbytek pracovní síly vlivem morových epidemií ) tak úpadkem zejména církevní autority.


Mgr. Petr Šiška

Období 150 let bojů o trůn bylo ukončeno za vlády Přemysla Otakara I. ( 1197–1230 ). Stabilita státu byla zaručena potvrzením dědičného královského titulu Zlatou bulou sicilskou (1212). Vedle královského titulu získal český panovník právo volit císaře Svaté říše římské ( hodnost volitele – kurfiřta ). Na trůn pak měl nastoupit vždy nejstarší panovníkův syn ( zásada primogenitury ).


Mgr. Petr Šiška

Stěhováním národů rozumíme pohyb germánských a slovanských kmenových svazů směrem ze severu a východu na jih a západ Evropy, ke kterému docházelo ve 2. – 6. stol.


Mgr. Petr Šiška

Vznikem prvních států v oblasti Středozemního moře a v Asii začíná období starověku. První státy vznikají z potřeby organizovat a chránit obyvatelstvo, které se v důsledku usedlého způsobu života ovlivněného zemědělstvím koncentruje v určitých oblastech – tzv. civilizačních centrech. Za nejstarší považujeme Mezopotámii, Egypt, Indii a Čínu.  Tyto první státy nazýváme staroorientální (z lat. Orient =východ). Jejich společnými rysy byly především:


Mgr. Petr Šiška