Z hlediska jednoduchosti řešení se ukázal jako nejvhodnější spínaný zdroj publikovaný v časopise EPE v roce 1999. Tento zdroj se skládá pouze z jedné vzájemné indukčnosti, tranzistoru a rezistoru, vytvářejícího proud do báze. Hned první pokus se součástkami vybranými odhadem dopadl úspěšně. Jedinou vybitou tužkovou baterií se zbytkovým napětím 0,9 V se podařilo vytvořit pulzy s maximálním napětím 3,6 V o frekvenci přibližně 45 000 Hz, které rozsvítily superjasnou LED.

Při dalších pokusech s regulovaným vstupním napájením se navíc projevila příjemná okolnost, že pulzním napájením lze dosáhnout vyššího svitu, než při napětí konstantním. Způsobuje to vyšší proud do diody, než jaký je uveden v katalogovém listu (můžeme si to dovolit, protože PN-přechod se mezi pulzy stihne ochladit).

Ideální by bylo, aby výstupní napětí mělo tvar co nejkratšího pulzu s co nejvyšší hodnotou napětí ve špičkách a s frekvencí blikání nepostřehnutelnou lidským okem. Takto by se totiž dala baterie nejen vybít do hodnot blízkých nule, ale výrazně by se zvýšila i její výdrž. Už jen tím, že namísto tří baterií stačí použít pouze jednu, se výdrž zvyšuje na trojnásobek. A správně časovanými pulzy se tyto násobky ještě zvýší.

Výhodné je, zejména z hlediska úspory, využít technologii SMD, která zajišťuje dostatečně výkonné prvky při nízkém odběru.

Naposledy změněno: neděle, 24. listopadu 2019, 09.28